|
|
Prodlužování studia na vysokých školách v ČR a vliv poplatků za prodlužování studia
Fliegl, Tomáš ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Vlk, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá prodlužováním studia na vysokých školách v České republice a vlivem poplatků za prodlužování studia ("za delší studium") na délku studií. Je zaměřena na pregraduální studia na veřejných vysokých školách, na kterých jsou poplatky vyměřovány. Byla použita data matriky studentů a údaje o výši poplatků z většiny vysokých škol, která posloužila pro sestavení regresního modelu. Informovanost studentů o poplatkové politice byla zjišťována dotazníkem pro účastníky Národních srovnávacích zkoušek Scio. Prodlužováno je průměrně 41 % úspěšných studií, nejčastěji v humanitních vědách, zhruba 10 % studentů překračuje standardní dobu studia o více než jeden rok. Poplatky platí až pětina studentů, polovina z nich proto, že jim bylo započteno neúspěšné studium. Výsledky ukazují, že prodlužování studií jen neznatelně souvisí s výší poplatku, pouze v případě studentů jedné veřejné vysoké školy je souvislost mírná a 1000 Kč poplatků by mělo studium zkracovat o 6 dní. Vliv na délku neúspěšných studií je zřetelnější a představuje 10 až 90 dnů za každých 1000 Kč. Nízký vliv poplatků je připisován špatné informovanosti: pouze necelá třetina zájemců o studium totiž znala principy vyměřování poplatků, ani u zájemců se zkušeností z vysoké školy nebyla informovanost vyšší než 50 %. Práce dokládá nízkou...
|
|
|
Prodlužování studia na vysokých školách v ČR a vliv poplatků za prodlužování studia
Fliegl, Tomáš ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Vlk, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá prodlužováním studia na vysokých školách v České republice a vlivem poplatků za prodlužování studia ("za delší studium") na délku studií. Je zaměřena na pregraduální studia na veřejných vysokých školách, na kterých jsou poplatky vyměřovány. Byla použita data matriky studentů a údaje o výši poplatků z většiny vysokých škol, která posloužila pro sestavení regresního modelu. Informovanost studentů o poplatkové politice byla zjišťována dotazníkem pro účastníky Národních srovnávacích zkoušek Scio. Prodlužováno je průměrně 41 % úspěšných studií, nejčastěji v humanitních vědách, zhruba 10 % studentů překračuje standardní dobu studia o více než jeden rok. Poplatky platí až pětina studentů, polovina z nich proto, že jim bylo započteno neúspěšné studium. Výsledky ukazují, že prodlužování studií jen neznatelně souvisí s výší poplatku, pouze v případě studentů jedné veřejné vysoké školy je souvislost mírná a 1000 Kč poplatků by mělo studium zkracovat o 6 dní. Vliv na délku neúspěšných studií je zřetelnější a představuje 10 až 90 dnů za každých 1000 Kč. Nízký vliv poplatků je připisován špatné informovanosti: pouze necelá třetina zájemců o studium totiž znala principy vyměřování poplatků, ani u zájemců se zkušeností z vysoké školy nebyla informovanost vyšší než 50 %. Práce dokládá nízkou...
|
|
|
Komparace poplatků spojených se studiem na veřejných vysokých školách
Píšová, Jasmína ; Soukup, Jindřich (vedoucí práce) ; Dvořák, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou poplatků spojených se studiem na veřejných vysokých školách v České republice. První část je věnovaná teoretické stránce, která popisuje funkci a chod vysoké školy. Rozděluje vysoké školy dle druhu a charakteristik, dále se zabývá pojmem poplatek, který je ústředním bodem bakalářské práce. Vysvětleny jsou zde jeho konstrukční prvky, funkce, a především jeho druhy: poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, poplatek za delší dobu studia a poplatek za studium v cizím jazyce. Dále je diskutována výše poplatků, podmínky, za kterých jsou vyměřovány, a postup při odvolání se vůči výměru. Praktická část má za úkol srovnat poplatky spojené se studiem na třech veřejných vysokých školách v České republice. Součástí práce je dotazníkové šetření mezi studenty platícími poplatky za delší dobu studia na Vysoké škole ekonomické v Praze, které si klade za cíl zjistit názor a informovanost studentů v oblasti poplatků spojených se studiem na vysokých školách.
|
|
|
Prodlužování studia na vysokých školách v ČR a vliv poplatků za prodlužování studia
Fliegl, Tomáš ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Vlk, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá prodlužováním studia na vysokých školách v České republice a vlivem poplatků za prodlužování studia ("za delší studium") na délku studií. Je zaměřena na pregraduální studia na veřejných vysokých školách, na kterých jsou poplatky vyměřovány. Byla použita data matriky studentů a údaje o výši poplatků z většiny vysokých škol, která posloužila pro sestavení regresního modelu. Informovanost studentů o poplatkové politice byla zjišťována dotazníkem pro účastníky Národních srovnávacích zkoušek Scio. Prodlužováno je průměrně 41 % úspěšných studií, nejčastěji v humanitních vědách, zhruba 10 % studentů překračuje standardní dobu studia o více než jeden rok. Poplatky platí až pětina studentů, polovina z nich proto, že jim bylo započteno neúspěšné studium. Výsledky ukazují, že prodlužování studií jen neznatelně souvisí s výší poplatku, pouze v případě studentů jedné veřejné vysoké školy je souvislost mírná a 1000 Kč poplatků by mělo studium zkracovat o 6 dní. Vliv na délku neúspěšných studií je zřetelnější a představuje 10 až 90 dnů za každých 1000 Kč. Nízký vliv poplatků je připisován špatné informovanosti: pouze necelá třetina zájemců o studium totiž znala principy vyměřování poplatků, ani u zájemců se zkušeností z vysoké školy nebyla informovanost vyšší než 50 %. Práce dokládá nízkou...
|
|
|
Gymnázium v Pelhřimově v letech 1871-1921
HURDOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá vznikem a vývojem gymnázia v Pelhřimově v letech 1871-1921. Vznikla na základě studia odborné literatury a pramenů uložených ve Státním okresním archivu v Pelhřimově a Archivu Muzea Vysočiny Pelhřimov. Práce obsahuje sedm kapitol a je možné ji rozdělit do dvou částí. První tři kapitoly zabývající se dějinami města a regionu, proměnami sekundárního školství v českých zemích v letech 1848-1921 a vývojem školství na Pelhřimovsku vytváří historický kontext následujícím stránkám věnovaným již samotnému gymnáziu. Druhá část práce se nejprve zaměřuje na vznik pelhřimovského nižšího reálného gymnázia a jeho proměny během prvních padesáti let jeho existence. Stěžejní část práce pak představují kapitoly věnované každodennímu životu školy a jejím studentům. Analýza studentů byla zaměřena zejména na teritoriální a sociální původ, náboženské vyznání, chování, taktéž na úspěšnost a délku studia. Závěrečná kapitola diplomové práce se zabývá pedagogickým sborem gymnázia ve sledovaném období.
|
host ::
RSS.